Příběhy domácích mazlíčků

Skuteční majitelé mluví o životě s diabetickým domácím mazlíčkem > Fran a Zak

Miniaturní knírač jménem Zak, výrazná osobnost, dělal skvělého společníka Franovi Steppsovi z Mesquite, Texasu. Zak byl zdravý celý svůj život a trávil ho s ostatními Franovými knírači aportováním a hromaděním jeho oblíbených pamlsků.

V říjnu 2003 Fran si všimnul, že Zak pije více než obvykle, ale nebyl tím zneklidněn, protože Zak se zdál celý život neustále hladový a žíznivý. Dokud ovšem velmi dobře vychovaný Zak nepočůral Franův divan, tehdy Fran pochopil, že něco není v pořádku a šel s ním k veterináři. Po pár testech veterinář potvrdil diagnózu cukrovky a předepsal každodenní podávání humánního inzulínu, tak aby se upravila Zakova hladina cukru v krvi.

Ačkoliv byl Zak celý rok na humáním inzulinu, jeho hladina glukózy v krvi nebyla úplně pod kontrolou a Fran viděl jaký to má efekt na jeho kvalitu života. Protože nezískával dostatek energie z potravy, zhubnul z 12 na 8 kg. Trpěl také častými záchvaty. Kdysi nebojácný Zak se změnil na sklíčeného, letargického a přítulného.

"Zak stratil všechny zájmy, které dávali jeho životu kvalitu" vysvětloval Fran. " Bylo mi jasné, že byl v depresi, pozoroval jsem dramatickou změnu v jeho charakteru."

Fran byl více a více frustrovaný a zjišťoval si více informací o této chorobě na internetu. V diskuzní skupině o cukrovce domácích mazlíčků se dozvěděl o prasečím inzulinu, vyrobeném speciálně pro psy, nikoliv pro lidi. Fran promluvil se svým veterinářem a ten souhlasil se změnou inzulinové léčby.

Zakova hladina krevní glukózy se stabilizovala a jeho stav se dramaticky zlepšil. Franův sebevědomý společník se postupně dostal zpět na svoji váhu a záchvaty přestaly. Brzy byl opět Zak tím dynamickým svalovcem, jak si ho Fran pamatoval.

Navíc k injekcím inzulínu každý den, Fran nyní testuje hladinu glukozy v krvi 2x denně vždy před jídlem měřením glukometrem a močovými papírky. Také přísně hlídá jeho dietu, omezil "lidskou stravu" pouze na občasné podávání kuřecích prsou. Fran také dbá na to, aby jeho 11letý společník pravidelně navštěvoval veterináře a měl dostatek pohybu a zátěže. A dává také Zakovi "mnoho lásky a rozmazluje ho".

Fran nabádá majitele, kteří mají starost o svého diabetického psa, aby se nejenom dobře informovali o cukrovce, ale také našli veterináře, který má zkušenosti s léčbou cukrovky a který je otevřený zkoušet jiné léčebné možnosti.

"Potřeboval jsem něco, co by Zakovi pomohlo" říká Fran. "Jsem ze srdce přesvědčen, že pokud bychom nezměnili inzulín, tak by Zak uhynul."

Fran také nadále zůstává přesvědčeným zastáncem smysluplnosti výzkumu. Jeho rada: " nikdy se nepřestávejte učit."

Příběh domácího mazlíčka Zaka